Většina lidí je s lékařskou péčí celkem spokojena, avšak s výhradami
Zhruba 75 procent obyvatel České republiky je obecně s lékařskou péčí v České republice spokojeno, byť s výhradami k nedostatku informací. Potvrdily to výsledky pilotního průzkumu Kanceláře Ombudsmana pro zdraví mezi 1028 respondenty. Celkem 50 procent z nich hodnotí své lékaře jako příjemné, trpělivé a naslouchající. Zároveň však 71 procent připouští, že nemá od lékaře dostatek informací o svém zdravotním stavu. Vysloveně nespokojeno je 16 procent, zatímco pouze 9 procent je velmi spokojeno (Graf 1.)
Průzkum byl uskutečněn ve spolupráci s mediálním partnerem internerovým magazínem pro ženy Žena - in a partnery Český svaz žen a Asociace žen s rakovinou prsu.
„Výsledky dotazníkového šetření především poukazují na nutnost zvýšení povědomí o právech nejen na straně pacientů, ale i na straně zdravotníků. Právě takovéto nedostatky v komunikaci jsou v každé kultuře zdrojem poškozených vztahů, které negativně ovlivňují úroveň zdravotnické péče. Zlepšení komunikace s následným zlepšením péče je hlavním cílem naší kanceláře,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví. „Zlepšení komunikace, znalosti práv a možností ve zdravotnictví na obou stranách je ta hlavní cesta vedoucí k omezení, nedorozumění a následných sporů mezi pacienty a zdravotníky. Věříme, že přispějeme k otevření konstruktivního dialogu pacientů se zdravotníky, ministerstvem zdravotnictví a parlamentními a senátními výbory,“ dodal lékař.
První fáze průzkumu se zaměřila na ženy
Průzkum se ve své pilotní fázi soustředil na ženy, čtenářky internetového ženského magazínu Žena-in, členky Českého svazu žen a pacientských organizací sdružených v Alianci žen s rakovinou prsu. Další fáze se zaměřením nejen na širokou veřejnost a úroveň zdravotní péče komplexně, ale i na zdravotníky, se uskuteční na počátku roku 2015.
Nejvíce dotázaných bylo ve věku mezi 30 a 40 lety (24,5 procent), 40 a 50 lety (21,2 procenta), 50 a 60 lety (20,6 procent). Celkem 29,4 procenta pocházelo z obcí do 5 000 obyvatel a z měst nad 100 tisíc obyvatel – 25,4 procenta.
Nižší ochota, větší zájem
Více informací o svém zdravotním stavu od svých lékařů by uvítalo 71 procent z dotázaných. Celkem 36 procent z nich nedostatek informací přímo vadí. (Graf 2.) „Přitom zdravotníkům určitě nelze upřít jistou ochotu pacienty dostatečně informovat a pacientům zase vyšší zájem se více dozvědět. Naše šetření svědčí však o tom, že tu stále existuje vzájemné nepochopení či nezkušenost v tom, jak toho dosáhnout. Lékař se zpravidla nezeptá pacienta, zda by chtěl ještě něco vědět a pacient se obává další informace na něm chtít, “ tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský. Jen necelých 6 procent respondentů si stěžuje, že lékař na ně nemá dostatek času a je netrpělivý. Více než 4 procenta uvádějí, že je odměřený a vůbec nenaslouchá, co jim říkají. Zhruba dvě procenta lidí pak přiznala, že uvažuje o změně lékaře nebo jej již v poslední době změnila. Další přibližně dvě procenta připouštějí, že sice s lékařem spojena nejsou, ale už si na něj zvykla. (Graf 3.)
Celkem 89 procent dotázaných je přesvědčeno, že by pacient měl spolurozhodovat o své léčbě. Ve 498 případech pak respondenti dodávají, že hlavní slovo má mít lékař. Pouze 0,5 procenta si myslí, že by pacient do své léčby neměl vůbec mluvit a rozhodovat má pouze lékař jako odborník.
Ordinační doba a malý důraz na preventivní vyšetření
S ordinační dobou svého lékaře vyjádřilo spokojenost 78 procent dotázaných. Celkem 83 procent však uvedlo, že není-li praktický lékař přítomen v běžných ordinačních dobách pro nemoc, před návštěvou se to dozví pouze 16 procent. O změnách v ordinačních hodinách či preventivních prohlídkách by bylo rádo formou sms, telefonu či e-mailu informováno 89 respondentů. Pozoruhodné je, že pouze 22 procent respondentů uvádí, že je jim nabídnuta pravidelná preventivní prohlídka
Kancelář Ombudsmana pro zdraví je nezávislé centrum pro informace, poradenství a zprostředkování pomoci pacientům a pracujícím ve zdravotnictví. Od 21. října 2014 se na ni mohou lidé obracet zejména v případech, kdy byla porušena jejich práva pacientů, která jsou dána právním řádem ČR, či potřebují-li se poradit, jaká práva (a povinnosti) vůbec v našem zdravotním systému mají. Podnět či dotaz Kanceláří Ombudsmana pro zdraví lze podat prostřednictvím elektronického formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz, zasláním staženého a vyplněného formuláře na e-mailovou adresu ochrance@ombudsmanprozdravi.cz či prostřednictvím vytištěného formuláře zaslaného poštou na adresu Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 11, 110 00 Praha 1.
Podněty Kanceláři Ombudsmana pro zdraví se mohou týkat zejména situací:
- kdy došlo vinou nekoncepčnosti systému či chyby lékaře či zdravotnického personálu ke zhoršení zdravotního stavu pacienta,
- kdy byla člověku neoprávněně odmítnuta lékařské péče,
- kdy bylo s pacientem zacházeno v rozporu s právem na úctu, důstojné zacházení a soukromí,
- kdy byly neoprávněně vybírány poplatky či úhrady za zdravotní péči,
- kdy pacientovi byly zbytečně předepisovány léky s vysokými doplatky,
- kdy řeší pacient problémy s dostupností hrazené péče.
Graf 1:
Graf 2:
Graf 3:
