Podle zákona o zdravotních službách mohou lékaři zjistit názor nezletilého na poskytnutí zamýšlených lékařských služeb, ovšem jen je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. V úvahu by měl být vzat věk a vyspělost dítěte a zároveň charakter daného výkonu. Tedy celkem bez problémů může vyslovit souhlas s provedením preventivní prohlídky čtrnáctiletý (a třeba i mladší pacient), ale souhlas s provedením rizikové operace s několika alternativami již bude vyžadován od rodičů. Pokud dostačuje jen souhlas nezletilého, pak lékař nemusí vůbec zjišťovat názor rodičů. Takže část zdravotní péče je poskytnuta, aniž by o tom rodič vůbec věděl a mohl vyjádřit souhlas či nesouhlas.

Pokud je situace taková (a lékaři známá), že nezletilý starší čtrnácti let si zákrok přeje a rodiče nikoli, pak lze výkon provést pouze se souhlasem soudu. 

Situace léků na trhu, jejich výroba a distribuce je do značné míry ovládána tržním systémem, který určuje, které léky se v daný moment budou na území České republiky poskytovat. Neexistuje žádný zákonný předpis, který by určoval seznam konkrétních léků, které musí být na trhu České republiky. Proto si nelze nápravu vynutit. Vždy však existuje alternativa.

Pokud trváte na tom, že budete užívat jen lék, který není na našem trhu poskytován, je další možností získat lék z jiného trhu Evropské Unie, kde je stále k dispozici. Recept, který Vám lékař vystavil, by měl být bez problémů přijat v jiné lékárně členské země EU. V rámci vzájemného uznávání receptů by zahraniční lékárna s vámi měla jednat jako s domácím klientem. Pro jistotu můžete požádat svého lékaře, aby vám vystavil recept ve formě přeshraničního lékařského předpisu. Tato forma obsahuje obecné náležitosti, které umožní, že jsou srozumitelné všem lékárnám bez ohledu na národnost. Přeshraniční lékařský recept byl zaveden evropskou směrnicí a je proto platný ve všech státech Evropské Unie. Problémem zůstává otázka platby a doplatku za léky. Pokud kupujete lék v zahraničí, pak úhrada se řídí tamějšími právním i předpisy. Ty většinou v souvislosti s nárokem na úhradu vyžadují, aby byl zákazník účastníkem jejich zdravotního pojištění. Protože jím není, musí většinou hradit plnou hodnotu léku. I na tuto situaci však český právní řád myslí. Jako účastník českého zdravotního pojištění byste měl mít nárok na úhradu podle českých právních předpisů. Je nutné však dodržet následující postup. Udělejte si kopii receptu, jelikož jeho předložení je podmínkou pro následné proplacení českou zdravotní pojišťovnou a schovejte si platební doklad, který obdržíte v zahraniční lékárně. Lékárna si originál receptu odebere, a proto je nutné mít již předem udělanou kopii. Tyto dva doklady předložíte své zdravotní pojišťovně poté, co si lék koupíte v zahraniční lékárně. Domníváme se, že pojišťovna by Vám měla proplatit úhradu jako obvykle, takže v hodnotě jako jste byl zvyklý, když ještě lék byl dostupný v České republice.

Souhlas obou rodičů není nutný a lékaři nejsou povinni zjišťovat názor druhého rodiče. Podobná situace by tedy mohla nastat pouze v případě, že už s dítětem oba rodiče přijdou a jeden se zákrokem souhlasí a druhý nikoliv. Pokud nejde o poskytnutí neodkladné péče dítěti, u které není žádný souhlas vyžadován, je vždy preferována domluva rodičů. Měl by zde hrát roli prvek komunikace ze strany lékařů, kteří by se měli snažit rodičům situaci vysvětlit, aby dospěli ke společnému konsenzu. Pokud se to nepodaří, rozhoduje soud.

K zdravotnické dokumentaci má kromě samotného pacienta přístup i ten, koho pacient určil jako osobu, jíž mohou být poskytnuty informace o jeho zdravotním stavu, a osoby, které k tomu výslovně zmocňuje zákon – viz § 65, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. U osob nezletilých či s omezenou svéprávností zákonný zástupce (rodič, opatrovník). Přístup ke zdravotnické dokumentaci pacienta, který zemřel, mají osoby blízké, a to i v případě, že k tomu zemřelý nedal souhlas. Výjimku tedy tvoří pouze případ, kdyby zemřelý osobě blízké nahlížení ještě za svého života výslovně zakázal. I zde však existuje výjimka a informaci lze příbuzným podat, jestliže je to v zájmu ochrany jejích zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob, avšak jen v nezbytném rozsahu. Do dokumentace zemřelého mohou nahlížet i jiné osoby určené pacientem za jeho života jako osoby, které je možno informovat o jeho stavu.

Kdo je osoba blízká?