Pobyt v nemocnici

Musí pacient s léčbou souhlasit?

Ano,  zdravotnické zařízení potřebuje tzv. informovaný souhlas s léčbou pacienta. To znamená, že:

  • souhlas je učiněn svobodně a dobrovolně, nikoli pod nátlakem,
  • pacient je informován o svém zdravotním stavu, navržené léčbě a všech případných změnách, které s ní souvisí, vysvětlení musí být pro pacienta srozumitelné,
  • pacient nebo jím určená osoba může klást doplňující otázky, které jí musí být srozumitelně zodpovězeny.

Informovaný souhlas pacienta nemusí mít písemnou formu. Lze jej také odvolat, a to před léčbou nebo během ní. Ovšem, pokud by přerušení již započaté léčby mohlo způsobit vážné poškození zdraví nebo dokonce ohrožení života, nemusí na odvolání souhlasu brát zdravotnické zařízení zřetel. Po ukončení léčby již není odvolání souhlasu možné. 

Souhlas pacienta není potřebný

  • pokud jej jeho zdravotní stav nedovoluje vyslovit,
  • jde-li o člověka s vážným duševním onemocněním, jehož nedoléčení by mohlo vést k vážnému poškození jeho zdraví,
  • v dalších případech, které jsme popsali v prvním bodě rubriky Práva pacientů.

Jak se stravuje alergik v nemocnici?

Pokud máte alergii na potraviny, rozhodně o ní informujte lékaře i ošetřující sestru. A nebojte se při sebemenší domněnce, že by jídlo mohlo obsahovat potravinu, na kterou jste alergičtí, požádat o konzultaci sestru či nutričního terapeuta.

Má hospitalizovaný nezletilý pacient či pacient s omezenou svéprávností vždy nárok na přítomnost zákonného zástupce či opatrovníka?

Nezletilý pacient má podle zákona právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen. Obdobně i pacient, který je osobou se sníženou svéprávností nezpůsobilou k posouzení poskytnutí zdravotních služeb či důsledků jejich poskytnutí, má právo na neptřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby opatrovníkem určené.

Pokud není výše zmíněným skupinám přítomnost u nemocných nabídnuta, mají samozřejmě právo o ni požádat. Případné odmítnutí musí být relevantně odůvodněno. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete si stěžovat - nejprve u vedení samotného zdravotnického zařízení, následně třeba u krajského úřadu. (Jak postupovat si můžete přečíst zde...) Než to však uděláte, informujte se dobře o regulích, které konkrétní zdravotnické zařízení má.

Jako všude, i v tomto případě totiž existují výjimky. Ty mohou vyplynout z jiných právních předpisů a do určité míry také z vnitřního řádu poskytovatele zdravotních služeb - zvláště tehdy, mohla-li by přítomnost jiných osob narušit poskytování zdravotní péče či nedovolují-li přítomnost jiných osob provozní podmínky konkrétního zdravotnického zařízení. Při naplnění těchto výjimek tedy může být přítomnost zákonných zástupců a dalších osob odepřena.

 

Je informovaný souhlas pacienta jen formalitou a musíte ho podepsat za všech okolností?

Informovaný souhlas by rozhodně neměl být pouhou formalitou, ale opravdovým strvrzením toho, že jste byli řádně poučeni a byly vám vysvětleny veškeré souvislosti a případné důsledky či rizika zákroku, který vám bude proveden. V praxi to pro poskytovatele zdravotních služeb znamená to, že v případě sporu o to, zda jste byli či nebyli řádně informováni, je to právě poskytovatel zdravotních služeb, který musí prokázat, že k řádnému podání informací došlo. Nikoliv tedy pacient! A co víc, na evropské úrovni soudy opakovaně označily písemný informovaný souhlas za „nicotný akt“, resp. „nicotný cár papíru“ (i když byl důkladně vypracovaný a obsahující zmínku o poučení), pokud se prokázalo, že pacient jej sice podepsal, ale lékař s ním před lékařským zákrokem vůbec nehovořil. Rozhovor lékaře způsobilého k příslušnému zdravotnímu výkonu nebo k poskytnutí příslušné zdravotní péče je nezbytnou součástí informovaného souhlasu. Naše doporučení je jednoznačné. Trvejte na svém právu na řádné informace. Bez nich nemůžete posoudit, zda zákrok postoupit chcete. Je totiž i Vaším právem zákrok odmítnout.

Pokud pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientem při přijetí do péče. Taková osoba označená pacientem může být navíc informována o zdravotním stavu pacienta, ten může současně určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů. Není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas manžela nebo registrovaného partnera. Pokud manžel ani partner neexistuje, nebo nejsou-li dosažitelní, vyžaduje se souhlas rodiče. Pokud již zemřeli nebo nejsou-li dosažitelní, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké, pokud je známa. I tato osoba má právo klást doplňující dotazy a má právo na jasné vysvětlení všech okolností.

Mohou rodiče odmítnout hospitalizaci svého dítěte nebo si jej na reverz vzít domů?

Rodiče toto právo mají, ale ukončení zdravotní péče nesmí znamenat bezprostřední ohrožení života nebo vážné poškození zdraví dítěte. V ostatních případech platí domněnka, že rodič zná „nejlepší zájmy“ dítěte lépe než lékař. V případě, kdy by se lékař domníval, že postup rodičů je v rozporu se zájmy dítěte, měl by kontaktovat příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí, který po vyhodnocení může podat návrh na předběžné opatření k soudu, jímž zamezí možnému způsobení újmy dítěti.

Jsou však chvíle, kdy rodiče právo podepsat reverz nemají. Jde například o situace, kdy existuje podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání, kdy bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, byla-li nařízena izolace či karanténa, či kdy nezletilý ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky. Nezletilému pacientovi lze dále bez souhlasu zákonných zástupců poskytnout neodkladnou a nutnou zdravotnickou péči, je-li nezbytná k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví.

Jak lze definovat nadstandardní pokoj ve zdravotnickém zařízení, může to být dvoulůžkový pokoj a musíte za něj platit, když jinde není místo?

Žádný právní předpis nestanoví, co je standardní či nadstandardní pokoj ve zdravotnickém zařízení. Samozřejmě musí být splněny hygienické normy apod., nicméně to je spíše minimální technický požadavek, který rozhodně neurčuje co je standard nebo nadstandard.

Přesto však i v tomto případě lze uplatnit určité pravidlo. U daného poskytovatele zdravotních služeb musí mít pacient vždy možnost vybrat si variantu, na kterou nemusí nic doplácet. Tedy variantu, která je hrazená ze zdravotního pojištění a pacient za ní nic nehradí. Toto bezplatné lůžko, ať už je v pokoji dvojlůžkovém, pětilůžkovém nebo desetilůžkovém se dá nazývat standardem. Poskytovatel zdravotních služeb musí tedy mít bezplatně k dispozici pro pacienta minimálně takový počet lůžek, který je stanoven ve smlouvě se zdravotní pojišťovnou. Nabízí-li poskytovatel lůžko pouze za poplatek a je-li poskytovatelem, který má uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, jedná protiprávně.

Dále může nastat situace, že poskytovatel má všechny tzv. „standardní“ bezplatná lůžka obsazena. V takovém případě, má pacient opět vždy právo na bezplatné lůžko, je-li hospitalizován. Tzn., i kdyby byl umístěn na nadstandardní pokoj, poskytovatel za něj nemůže při plné obsazenosti standardních lůžek vybírat poplatek. Vždy tedy musí být pro pacienta možnost zvolit si bezplatnou variantu. To, jestli tímto bezplatným lůžkem bude lůžko na trojlůžkovém, pětilůžkovém nebo desetilůžkovém pokoji je věcí poskytovatele zdravotních služeb.

V jakých případech mohou rodiče (nebo jeden z nich) zůstat s dítětem v nemocnici po celých 24 hodin.

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění může být rodič či jiná osoba blízká (tedy například i babička) hospitalizovaného dítěte do 6 let věku přijat do nemocnice spolu s dítětem jako tzv. průvodce. Podmínkou je, že je celodenní přítomnost rodiče nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte nebo pro zaškolení dospělého v ošetřovacích a rehabilitačních technikách. V takovém případě je pobyt rodiče hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Ubytován je v závislosti na kapacitních možnostech každé nemocnice, buď tedy přímo na lůžkovém oddělení s dítětem, nebo v přilehlém ubytovacím prostoru nemocnice, pokud takový existuje. O přijetí rodiče jako průvodce rozhoduje přijímací lékař v závislosti na aktuálním stavu dítěte; při rozhodování se přihlíží zejména k tomu, jde-li o kojící matku nebo např. má-li přítomnost rodiče přispět k léčebnému efektu

I v případě, že je dítě starší 6 let nebo rodič není přijat jako průvodce, má rodič nárok na nepřetržitý kontakt s dítětem, a to na základě práva zakotveného v Listině základních práv a svobod, která výslovně stanoví, že nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Pokud je kontakt s dítětem zákonnému zástupci odepřen, musí být odmítnutí relevantně a písemně odůvodněno. Výjimky mohou stanovit jiné právní předpisy a do určité míry i vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb, zejména tehdy, mohla-li by přítomnost rodiče či jiných osob narušit poskytování zdravotní péče či nedovolují ji provozní podmínky konkrétního zdravotnického zařízení. 

Kdy je souhlas pacienta k zákroku neplatný?

  • Souhlas se zákrokem musí být svobodný a informovaný. Souhlas nebude svobodný, pokud pacient souhlasil např. pod nátlakem rodiny, lékaře apod. Souhlas je považován za nesvobodný také v případě, že je pacient nucen rozhodnout se ve stavu akutní bolesti a bylo možné souhlas získat dříve, než tato bolest nastala.
  • Svoboda souhlasu je obvykle vyloučena také v případě, že pacient pouze podepíše standardizovaný formulář. Formulář totiž sám o sobě nesplňuje podmínky informovaného souhlasu, protože nemůže nahradit rozhovor lékaře s pacientem. Písemnému souhlasu tedy vždy musí předcházet rozhovor pacienta s lékařem. Souhlas není svobodný také v případě, že je poučení poskytováno v době, kdy si pacient myslí, že je již vše připraveno a  zákrok je neodvratitelný, např. cestou na operační sál.
  • Neplatný může být také souhlas pacienta, který byl poučen pod vlivem tlumících léků, návykových látek nebo duševní poruchy. V takovém případě pacient postrádá způsobilost souhlas či nesouhlas udělit.

Může rodič, který není spokojen s léčbou hospitalizovaného dítěte, převézt potomka do jiné nemocnice?

Změnit poskytovatele zdravotních služeb má pacient právo ze zákona. Pokud tedy o takovém kroku uvažuje rodič hospitalizovaného nezlezilého dítěte,  může jako zákonný zástupce sám vyhledat zdravotnické zařízení, které poskytování zdravotních služeb převezme, a vyjednat si s oběma zařízeními náležitosti převozu. Doporučujeme přitom toto rozhodnutí prodiskutovat předem s ošetřujícím lékařem, protože zdravotnické zařízení, ve kterém dítě pobývá  musí s převozem souhlasit. V případě, že s přemístěním pacienta zdravotnické zařízení v souvislosti s jeho aktuálním zdravotním stavem nesouhlasí,  má rodič právo podepsat tzv. negativní revers. Tím na sebe však bere odpovědnost pro případ zhoršení zdravotního stavu v důsledku převozu.

Proto doporučujeme jakoukoli nespokojenost pečlivě prodiskutovat s ošetřujícím lékařem. Ten je povinen zákonnému zástupci sdělit srozumitelně informace o důvodu a účelu jím navrženého léčebného postupu. Zároveň je povinen odpovídat rodiči na jeho další související otázky tak, aby odpovědi pro něj byly dostatečné a opět srozumitelné.